Historie

Už v 70. letech 20. století se v Mexiku začalo hovořit o specifických typech mentálních cvičení, u nichž se ukázalo, že děti jsou schopny vnímat materiální svět i bez použití fyzických očí. Tato schopnost byla označena jako EOV – extraokulární vidění.

Teprve v roce 2016 však vznikla organizace Viendo por el Mundo, kterou založila a vede Verenice Carvajal. Ta tuto techniku dále rozpracovala a sjednotila do uceleného a velmi účinného programu. Ten kromě aktivace EOV podporuje rozvoj mentálních schopností a kapacity mysli a zároveň pomáhá uvolňovat emocionální zátěže, traumata či potíže vznikající v rodinném nebo školním prostředí.

Naše vzdělávací programy pro děti i dospělé využívají výhradně metodiku mexické asociace Viendo por el Mundo, která je oficiálně registrována u Mexického institutu průmyslového vlastnictví. Tato asociace je jediným držitelem výhradních autorských práv k dané metodologii.

Metoda EOV zaznamenala výrazný úspěch a v současnosti má vyškolené instruktory nejen v Mexiku a České republice, ale také v dalších zemích Ameriky a Evropy. Instruktoři společně usilují o to, aby přínosy této metody oslovily co nejširší okruh dětí, dospívajících i dospělých a aby je propojily do jedné společné komunity.

Možná si kladete otázku, k čemu je EOV v běžném životě. Na první pohled se může zdát, že k ničemu. Ve skutečnosti má však celá metodika EOV (extraokulární vidění – tedy schopnost vnímat hmotné objekty bez použití očí) mnohem hlubší význam než pouhé „vidění se zavázanýma očima“.

Oční maska zde slouží především jako nástroj, který pomáhá omezit přibližně 75 % zrakových podnětů a zároveň umožňuje práci v alfa hladině mozkových vln. Aktivací extraokulárního vidění a souvisejícím rozšířením vědomí získáváme nový pohled na to, kým skutečně jsme a jaký potenciál v sobě máme.

Prostřednictvím specifických mentálních cvičení dochází ke zlepšení paměti a schopnosti soustředění, propojení pravé a levé mozkové hemisféry, posílení sebevědomí i vůle. Zlepšují se vztahy v rodině i mimo ni a získáváme jednoduché nástroje pro práci s emocemi a strachy, jako je obava ze selhání, ze samoty či ze smrti. Současně se učíme více důvěřovat vlastní intuici, což nám umožňuje lépe se rozhodovat a směřovat k naplněnému a spokojenému životu.